článek Terezy Souškové pro časopis Přítomnost
Před časem jsem v Přítomnosti psala o ohlášení kandidatury Alexeje Navalného v ruských prezidentských volbách 2018 i tom, jaké má proti Vladimiru Putinovi šance a s jakým programem přichází (Protikandidát, prosinec 2016). V té době se nikdo nenadál, že jeho kandidatura vezme za své už tak brzy.
Kdo se bojí koho
Minulý týden byl Navalnyj shledán vinným a podmíněně odsouzen k 5 letům vězení a peněžité pokutě za zpronevěru lesa podniku Kirovles. Odsouzený opozičník působil jako poradce gubernátora Kirovské oblasti, která se nachází asi 1000 kilometrů na východ od Moskvy, a kde podle obžaloby měl v roce 2009 zorganizovat krádež lesního dřeva. Kauza spočívala v tom, že Navalnyj měl ze své neplacené poradenské funkce údajně přesvědčit gubernátora, aby prodal pod cenou dřevo druhému souzenému v případu Pjotru Oficerovovi. K prodeji skutečně došlo, avšak soud odmítl připustit důkaz obhajoby, jenž prokazoval, že prodej proběhl za běžné tržní ceny. Pozoruhodné na celém případu je, že stejný rozsudek si opoziční aktivista ve stejném případu vyslechl již podruhé.
První soud v případu Kirovles proběhl již v roce 2013 a Navalnyj byl ruským soudem shledán vinným a odsouzen k 5 letům vězení nepodmíněně. Shodou náhod se v tom samém roce konaly volby starosty Moskvy, kam Navalnyj – také shodou náhod zrovna kandidoval, a kde se přes všechny soudní tahanice umístil na druhém místě s tak těsným výsledkem, že se málem konalo druhé kolo voleb. Odvolací soud nakonec změnil rozsudek na podmíněný, avšak vystudovaný právník nelenil a podal žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva, který celý proces přezkoumal a shledal, že Ruská federace (RF) porušila Navalného práva na spravedlivý proces. Takže ruský nejvyšší soud nařídil začít s celým procesem nanovo. Tím se dostáváme do 8. února 2017, který pro Navalného byl takovým déjà vu procesu před čtyřmi roky, čemuž nezabránily ani investované peníze, čas a nervy. Kauza se jak na kolotoči vrátila zpět na začátek do roku 2013.
Rozhodnutí soudu, proti kterému se Navalnyj samozřejmě hodlá odvolat, má největší dopad na jeho možnost kandidovat v příštích prezidentských volbách. Podle článku 32 Ústavy Ruské federace totiž člověk odsouzený k odnětí svobody pozbývá jak pasivního tak aktivního volební ho práva, tj. nemá právo volit ani být zvolen. Tento výklad se ale rozchází se Zákonem o garanci volebního práva RF, který doplňuje zmíněný článek Ústavy a říká, že právní norma se vztahuje pouze na ty, kteří do vězení skutečně nastoupí a Navalnyj je odsouzen pouze podmíněně. Zdá se, že Rusko stojí na prahu vlastní celostátní kauzy o právní výklad volebního práva, jaká tu ještě nebyla.
Kremelská pěst
Dalším vážným aspektem soudu je otázka, zda a případně nakolik je rozsudek výsledkem intervence z nejvyšších pater ruského státu. Navalnyj sám po vynesení rozsudku ještě v soudní síni prohlásil směrem k novinářům, že odsuzující verdikt je jasná známka toho, že jej Kreml považuje za reálnou hrozbu a tedy tím spíš napne všechny síly v předvolební kampani. Snad nikdy nebudeme moci říct s jistotou, byl-li výsledek procesu objednávkou Kremlu, nebo ne. Avšak to, že se soudce ani neobtěžoval sepsat nové rozhodnutí a prostě jen slovo od slova přečetl text rozsudku, který byl vynesen před čtyřmi lety, s těmi samými překlepy a tiskovými chybami, vypovídá o lecčem.
Ač Navalného šance vyhrát za rok prezidentské klání je asi stejně mizivá jako vyhrát ve Sportce, přesto je to zatím nejhlasitější a nejviditelnější oponent Putinova režimu a jeho příznivců je víc než podporovatelů všech nezávislých iniciativ v Rusku dohromady. Ovšem je potřeba mít na paměti, že i tak se jedná o velmi malé procento z 140 miliónů obyvatel země. Nicméně, i taková podpora mu zatím v online sbírce na prezidentskou kampaň vynesla v přepočtu úctyhodných 5,3 miliónů korun, což na ruské poměry opravdu není málo.
Je to všechno tedy důvod, aby se kremelská věrchuška začala bát? Že by se ruský svět začal točit na druhou stranu a Navalnyj sebral tolik podpory a mohl se směle postavit současnému nájemníkovi Kremlu? Spíš ne, ale je lepší si tak exkluzivní kvartýr pojistit, než pak plakat nad Navalného čistým trestním rejstříkem. Jistota je jistota.