Krymská příchuť Eurovize: článek R. Mokryka pro Přítomnost

Autor: Radko Mokryk

publikováno v časopise Přítomnost

Soutěž popových písniček se opět stává arénou politických tahanic. Po té, co v minulém ročníku soutěže zvítězila ukrajinská zpěvačka krymsko-tatarského původu Jamala s písní o stalinských deportacích roku 1944, se letošní soutěž Eurovize bude konat v Kyjevě. Soutěž ještě nezačala a už je na světě další skandál s krymskou příchutí. Ukrajina nechce na své území pustit ruskou soutěžící. Porušovala totiž ukrajinské zákony.

Nominování ruské zpěvačky Julie Samojlové lze považovat z ruské strany za celkem provokativní tah. Zpěvačka trpí spinální svalovou atrofií – kvůli tomu je upoutána na invalidní vozík. Rusko jakoby posílá do světa signál o podpoře lidí se zvláštními potřebami. Postoj, se kterým samozřejmě nelze nesouhlasit. Osobnost zpěvačky Samojlové ovšem má jeden háček. V červenci 2015 vystoupila na koncertě na anektovaném Krymu. Přitom porušila jak ukrajinské zákony, tak i mezinárodní právo. O tom ruská strana samozřejmě moc dobře věděla.

Ukrajina reagovala jediným možným způsobem – Bezpečnostní Služba Ukrajiny zakázala zpěvačce vstup na území Ukrajiny (stejně jako řadě dalších hudebníků, umělců a politiků, kteří navštěvovali Krymský poloostrov navzdory zákazům). A skandál byl na světě. Ruská strana obviňuje Ukrajinu z „nelidskosti“ a tlaku na i bez toho nemocnou interpretku. Podobný postoj zaujala i řada evropský médií. Přitom se často ze zpráv vytrácí ukrajinský postoj, který spočívá v tom, že na území Ukrajiny může vstoupit a soutěže se zúčastnit kterýkoliv hudebník, který neporušoval ukrajinské zákony. Což jednoznačně není případ Samojlové.

Od konce března se k tlaku na Ukrajinu přidaly i pořadatelé soutěže Eurovize. Ředitelka Evropské vysílací unie Ingrid Deltenreová prohlásila, že by se měla Ruska účastnit soutěže stejně jako všichni jiní interpreti. Jinak by mohlo dojít třeba i k přesunutí soutěže do jiné země. Ukrajinské ministerstvo zahraničí trvá na svém – Samojlova porušila zákon a je naprosto vyloučeno, aby jí byl povolen vstup na území Ukrajiny.

Mohlo by se zdát, že se jedná o bezvýznamnou soutěž popových songů – je ale naprosto zřejmé, že je tady realizována jistá strategie. Strategie legitimizace poloostrova Krym jakožto území Ruska. Anexe Krymu v březnu 2014 nebyla uznána žádným civilizovaným státem – tak Rusku nezůstává nic jiného, než si jednoduše počkat, až se na problém zapomene a Krym prostě bude de facto vnímán jako ruské území. K takové legitimizaci přispívá třeba šíření map Evropy, kde je Krym zobrazen jako součást Ruské federace, nebo návštěvy evropských politiků na poloostrově. V tomto smyslu se již poněkolikáté „vyznamenala“ právě Česká Republika. Nedávno na Krymu pobýval poslanec Jaroslav Holík, zvolený na kandidátce Úsvitu.Poslanec parlamentu státu člena EU porušil veškeré možné principy fungování státních hranic. Nijak výrazná reakce ale ze strany České poslanecké sněmovny nenásledovala.

Princip „umění do politiky nepatří“ je sice hezký, ale v reálném životě jen stěží použitelný. Na Ukrajině trvá válka, která si vyžádala již více jak deset tisíc obětí. Válka, ke které neodmyslitelně patří i ideologický tlak – přes média, umění, atd. Skoro každý den jsou hlášeny další válečné ztráty. A tato agrese vůči suverénnímu ukrajinskému státu začala právě anexí Krymu. V takové situaci je jedinou možností pro Ukrajinu držet se právních základů. V situaci kolem zpěvačky Samojlové jak ukrajinský zákon, tak i mezinárodní právo říkají, že zákaz vstupu je naprosto oprávněný. Osoba, která ignoruje zákony země a pohrdá její státní suverenitou, nemá na území tohoto státu co dělat. A v tomto případě není podstatné, zda se jedná o zpěvačku na invalidním vozíku nebo o vojáka na „dovolené“. Svrchovanost práva zatím stále zůstává základním principem fungování civilizované společnosti.

Celý článek naleznete zde.

Úvod > Média > Krymská příchuť Eurovize: článek R. Mokryka pro Přítomnost