článek Radko Mokryka pro HlídacíPes.org
publikováno 4.2.2017
Ruská propaganda se snaží vytvořit obraz šťastných Krymčanů po „dlouho očekávaném návratů domů“. Realita je ale taková, že kromě složité ekonomické situace jsou na Krymu systematicky pošlapávána lidská práva. Bohužel zatím nic nenasvědčuje tomu, že je někdo schopen pomoci lidem, kteří se stali oběťmi další ruské vojenské avantýry. Přinášíme text ukrajinisty Radko Mokryka, spolupracovníka projektu Encyklopedie migrace.
V březnu 2014 v Evropě proběhla bezprecedentní vojensko-politická akce. Ruská armáda vstoupila na ukrajinský poloostrov Krym. Nehledě na porušování veškerých principů mezinárodního práva a protesty civilizovaného světa bylo na Krymu uspořádáno „referendum“, po kterém následně Rusko prohlásilo poloostrov za součást Ruské Federace. Pro mnohé obyvatele Krymského poloostrova začaly krušné časy.
Výsledky „referenda“, které se konalo pod dohledem ruské armády a s porušováním snad všech možných právních norem, byly předvídatelné – pro nezávislost poloostrova a následné připojení k Ruské federaci se „vyslovilo“ skoro 97 % lidí. Ruská vláda mohla uvádět jakákoli čísla, která se jí hodila. Realita byla ale mnohem komplikovanější.
Procesy s aktivisty
Ruskou okupaci Krymu ostře odsoudilo ukrajinské obyvatelstvo poloostrova. Stejně tak „referendum“ bojkotovali a proti okupaci otevřeně protestovali Krymští Tataři. Po ustavení ruské vlády na poloostrově tak byly ihned zavedeny tvrdé pořádky. Rusko se muselo vypořádat s nespokojenými. Řada ukrajinských aktivistů, kteří vzdorovali okupaci, byla odsouzena pro „terorismus“ nebo „extremismus“. Někteří z nich, jako třeba Hennadij Afanasjev, byli po několikaletém vězení vyměněni za proruské separatisty. Jiní si doposud odpykávají tresty v ruských věznicích (Oleg Sencov, Olexandr Kolčenko aj.).
Zvláštní důraz ale ruská vláda klade na problém s Krymskými Tatary. Přitom útoky na tuto etnickou menšinu jsou vedeny ze všech možných stran – od zákazu vstupu na poloostrov vůdčím osobnostem Tatarů až po řadu vykonstruovaných procesů proti krymským aktivistům.
Zákaz Medžlisu
Jedním z nejzásadnějších rozhodnutí ruských orgánů ve věci „krymsko-tatarského problému“ bylo vyhlášení zastupitelské instituce krymsko-tatarského národa – Medžlisu – za extremistickou organizaci a zákaz její činnosti na poloostrově. Organizace, se kterou Ukrajina po celou dobu jejího fungování neměla sebemenší problém, se hned po anexi v očích ruských bezpečnostních orgánu stala doupětem extremismu.
V praxi takový zákaz znamená, že každý občan nějakým způsobem zapojený do činnosti Medžlisu by mohl být prohlášen za extremistu a být souzen. Není nutné dodávat, že do podobné činnosti byla zapojená většina Krymských Tatarů na poloostrově.
Evropská služba pro vnější činnost označila zákaz Medžlisu za „brutální útok“ na práva národnostních menšin. Výbor ministrů Rady Evropy byl ve svém prohlášení ještě ostřejší, když případ Medžlisu přímo označil za perzekuci Krymských Tatarů na etnickém základě. Obdobně vyznělo prohlášení organizace Freedom House, ve kterém byl tento zákaz označen za začátek „masových represí vůči Krymským Tatarům“.
Vice než deset členů Medžlisu dostalo pokutu kvůli činnosti organizace. Náměstek hlavy Medžlisu Ilmi Umerov byl měsíc držen v psychiatrické léčebně. Amnesty International Umerova uznalo za „vězně svědomí“. Hlava Medžlisu Refat Čubarov má zakázaný vstup na poloostrov. Na Krymu na něj byla uválena vazba v nepřítomnosti.
Prohraný únor
Na konci února 2014 proběhly v hlavním městě Krymu Simferopolu masové demonstrace Krymských Tatarů na podporu územní celistvosti Ukrajiny. Po následných potyčkách byli dva ruští demonstranti nalezeni mrtví. Bylo zahájeno trestní stíhání. Je příznačné, že mezi zatčenými a souzenými jsou pouze Krymští Tataři. Na opačné straně ale mezi poškozenými výhradně ruští aktivisté.
Hlavním obžalovaným je další náměstek hlavy Medžlisu Ahtem Čyjgoz. Je obviněn z „organizací masových nepořádků“. Amnesty International uznalo Čyjgoze také za „vězně svědomí“, který je pronásledován výhradně kvůli svému politickému přesvědčení. Dalšími obžalovanými v tomto případu jsou Ali Asanov a Mustafa Dehermendži. Obviněným hrozí až 10 let ve vězení.
„Perličkou“ v tomto procesu zůstává fakt, že i kdyby byly ruské soudy na Krymu z právního hlediska uznány, ani podle ruských zákonů se nejedná o případ, kterým by se mohl zabývat ruský soud. Údajný zločin byl totiž spáchán občany Ukrajiny na ukrajinském území.
Tlak, únosy, vraždy
„Násilně unášejí mladé lidi, vraždí je. Lidé jsou zavíráni do vězení. Dělá se všechno pro to, aby Krymští Tataři sami opouštěli Krym. Krymští Tataři moc dobře chápou tuto cynickou politiku Kremlu a cíle Ruské federace, a proto se maximálně, pokud to jde, snaží vydržet na tomto území. Snaží se udělat cokoli, aby mohli na Krymu zůstat.“ Takto komentuje situaci na Krymu šéf Medžlisu Refat Čubarov. Fakta potvrzují Čubarovova slova: Podle údajů shromážděných lidskoprávními organizacemi bylo na poloostrově uneseno a dodnes se pohřešuje kolem dvou desítek aktivistů. Někteří byli objeveni až po smrti.
Zvláštní pozornosti se dostává také médiím. Po několika prohlídkách v krymsko-tatarské televizní stanici ATR jí byla v dubnu 2015 odebrána licence. Z poloostrova byla vytlačená i agentura QHA, která teď sídlí v Kyjevě. Výjimkou není ani napadání novinářů a domovní prohlídky blogerů (Marlen Muždabajev, Ibraim Umerov).
Výroční zpráva Amnesty International popisuje situaci kolem médií na poloostrově následovně: „V (krymských) médiích již není pluralita, a novináři, kteří se odvažují kritizovat de facto místní vládu, již doslova nemají na vybranou – musí psát pod vymyšlenými jmény pro média mimo území Krymu – kritika ruské okupace a anexe je trestným činem.“
Z advokátů rázem obžalovaní
Ani obhájci obviněných Krymských Tatarů nemůžou za takových podmínek svobodně pracovat. Advokát Nikolaj Polozov, který obhajuje obžalovaného Ilmi Umerova, byl začátkem roku zadržen v Simferopolu. Na konci ledna byl zadržen další obhájce Krymských Tatarů Emil Kurbedinov. Byl obviněn z extremismu. V kancelářích jejich advokátních společností proběhly prohlídky. Jen těžko si lze za takových okolnosti představit kvalitní obhajobu u soudu, když se najednou ze samotných advokátů stanou obžalované osoby. Tlak na obhájce v posledních dnech značně sílí.
Takové kroky ruské vlády zapříčinily vlnu migrace z poloostrova. Podle údajů krymským aktivistů vycestovalo od anexe kolem 30 tisíc osob. Víc než polovinu tvoří právě Krymští Tataři. Dalších přibližně 200 tisíc Krymských Tatarů zůstává na poloostrově. Přitom se nachází v situaci naprostého bezpráví a neustálého ohrožení.